Eliška má domek úplně na konci veliké zahrady. A v něm všechno, co potřebuje, aby se jí dobře bydlelo. Domek není velký, ani malý, zkrátka tak akorát pro jednu myšku. (...)*
Kolážovou knížku Jak se máš, Eliško? o dni jedné malé myšky jsme si přáli pro malého čtenáře k prvním narozeninám. Když si ji pak rozbalil, poznali jsme, že se u nás bude číst často. Zpočátku jsme si ji jen prohlíželi, pak předčítali ze stránek s jednodušším textem a zakrátko četli celou knihu.
Malá plyšová myška v háčkovaném svetříku, která už leccos zažila, je tak nepodobná současným dětským hračkám – a to je na ní právě tak přitažlivé. Ona vůbec žije tak nějak pomaleji, postaru. I když toho za den spoustu stihne.
Hračce vtiskla život výtvarnice a režisérka Lucie Sunková. Dala jí do tlapek valchu, kladivo i starou žehličku, pomyslně roztopila stará kamna a poslala myšku na houby.
„Elišku“ si zařazujeme do naší kategorie knížek všednodenních, tedy popisujících všednodenní situace, protože takové čtení u človíčka vede. Baví ho sledovat, jak myška sedí u snídaně, opravuje polámané kolo na vozíku, válí těsto na nudle do polévky nebo ulehne večer do postýlky.
Jak se máš, Eliško? je jiná, výjimečná. Myslím, že to vnímá i malý čtenář. Nejen že má nápad a je velmi povedená po vizuální stránce, ale je také tvárná. Můžete si prohlížet jen obrázky, předčítat, klást dětem otázky, hledat předměty, které myšku obklopují, a vymýšlet hrdince nové situace.
Autorka Lucie Sunková připravuje další knihu ve obdobném duchu, tentokrát bude hrdinou červený plyšový medvídek. Jsme zvědaví a těšíme se. :-)
Děkuji za tip na knížku, opravdu mne zaujala a myslím si, že ještě dnes si skočím do obchodu a podívám se po ní:)
OdpovědětVymazatJsme rádi, že jsme mohli inspirovat, a jsme zvědaví na dětskou reakci. :-)
Vymazat