Dětské knihy, které vyvolávají silné emoce, mám ze všech nejraději. Jednou z nich je Můj medvěd Flóra. Není to první titul Daisy Mrázkové, který se nám dostal do rukou. Malý čtenář se dříve seznámil s jejím Co by se stalo, kdyby... Už u této knihy jsem si uvědomila, že objevujeme vskutku nevšední autorku.
Když čtete Daisy Mrázkovou, trochu se vám srdce zachvívá důvěrně známým, ale už na míle vzdáleným pocitem. Je to, jako by ze stránek jejích knih na vás spadlo trochu ze třpytu úžasu dětství, který dospělým už nebývá vlastní.
Daisy Mrázková přesně věděla, jak se dostat až do jádra dětského prožitku, uměla přizpůsobit text dětskému vnímání všednodenních detailů a zájmu o „důležité maličkosti“. Samotnému jazyku autorky je vlastní, řekla bych, ladnost, jednoduchost a přirozenost. Stejně jako jejím typickým kresbám, kterými své texty doprovází.
Malý čtenář miluje Flóru. Toho nalezence, špinavého medvídka, který měl to štěstí a našel útočiště mezi lidmi vřelých vztahů a s opravdovými pocity. Ani nedýchá nad stránkami, když z medvídka-nalezence pouští špína v mýdlové pěně, těší ho, že se Flóri v růžových šatičkách má dobře, že si čte a že může i k volantu tatínkova auta vyzkoušet si řízení. Líbí se mu, že je šťastná a že to ví, i když má hlavu na niti...
Spisovatelka a výtvarnice, Daisy Mrázková, autorka nevšedních obrázkových knih pro děti, zemřela loni. Odkaz její tvorby je však tak silný a výrazný, že ještě dlouho bude oslovovat ty nejmenší citlivé duše a navracet pocit lehkosti a zároveň vážnosti dětských prožitků i dospělým předčítačům.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí čtenáři blogu, děkujeme za vaše komentáře, tipy a postřehy.