Zobrazují se příspěvky se štítkemvelkoformátová. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvelkoformátová. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 15. května 2017

Z knihovny: Dům myšek

Malý čtenář se nastěhoval do Domu myšek. No, alespoň si tak už nějaký ten pátek připadáme. Kde se doma hneme, číhá na nás ta velká kniha a malý čtenář volá: „Myšky! Myšky!“

Dům myšek u nás vydal Meander v roce 2016; faktické informace v článku pocházejí z webových stránek nakladatelství.
O nevšedním knižním projektu holandské autorky Kariny Schaapman už toho bylo napsáno hodně. Její myšky Sam a Julie uchvátily děti v mnoha zemích. Když jsem knihu spatřila v knihovně, neváhala jsem a zapůjčila ji. 

Titul stojí na fotografiích skutečného myšího světa, který autorka vytvořila. Zajímalo mě, jak si s jeho výrobou poradila. Skvěle! Vypadá to, že Karina Schaapman má velký cit pro detail, a tak v myším domě najdete vše od krabic s banány, přes gramofonové desky až po plně vybavené řeznictví nebo pekárnu. Její myší svět je tak dokonale promyšlený, že při čtení příběhů jste si jistí, že ty myši  (které jsou také autorčina práce) tam opravdu žijí vlastním životem.


Dům, který je ve skutečnosti ještě rozsáhlejší než na fotografiích v knize (má přes 100 pokojů, chodby, venkovní prostory), autorka vyrobila z kašírovaných kartonových krabic. Takže z krabic polepených více vrstvami, navíc dále doplněných o různé povrchy – dlažbu, parkety a jiné. Výsledek je opravdu věrohodný. Autentičnost umocňují také originální textilie, záclony, deky aj., ušité z látek z 50.–70. let. 

Autorka tvořila myší dům, spoustu malých komůrek, spoustu mini vybavení, a přitom ji napadaly příběhy. Kapitoly mají různou délku. Jsou o každodenních malých dobrodružstvích myšek-dětí Julie a Sama. Pro mě jsou v knize nejzajímavější fotografie myšího světa, příběhy je doplňují. 













Prohlížení myších komůrek se stalo novou zábavou malého čtenáře. Baví ho nahlížet do myší prádelny, do obchodu se smíšeným zbožím, do pokoje houslisty nebo do nočních prázdných místností osvětlených lampami. Poukazuje na detaily a stále vyhledává kapitoly, které si oblíbil. Pořád dokola předčítáme o tom, jak myšky Sam a Julie pekly palačinky, praly prádlo nebo šly na oslavu narozenin. 

U nás se stala velmi oblíbenou. 

Úspěšný projekt holandské autorky má pokračování, v dalších dílech se myšky Sam a Julie vydávají do divadla nebo do cirkusu. 

Pokud vás zajímá, jak vypadá myší svět v celé své velikosti, fotografii si můžete prohlédnout například tady.

úterý 28. března 2017

Z knihovny: Zimní knížka pro Lucinku

Varování: Pokud již nemůžete ani vidět sníh, sněhuláky, rukavice a kulichy, raději nečtěte dále. :-)

Zimní knížka pro Lucinku - napsala Milena Lukešová, ilustrovala Jana Sigmundová; jde o 2. vydání z roku 1983

Ale když jsme tento umělecko-naučný knižní poklad uviděli v knihovně, ač už zima byla skoro minulostí, nemohli jsme si ho nepůjčit. 

Od té doby náš malý čtenář přenáší velkoformátovou Zimní knížku pro Lucinku po bytě a chce ji číst a číst. 



Grafická stránka knihy mě zaujala na první pohled. Text se prolíná s kresbami, občas vyskočí mimo řádek a tvarem významově doplní popisovanou situaci. Ilustrace jsou specifické – částečné – použité tak zřejmě proto, aby se ve velkém zapojila také dětská fantazie. 

Příběh je velice plastický, čtenář má pocit, že je skutečně s malou Lucinkou u babičky a kolem něj doslova vyskakují všechny předměty, které holčičku obklopují (a které s ní přirozeně komunikují). Opravdovosti a živosti vyprávění nahrává hra se slovy, časté použití zvolacích vět, citoslovcí, zvukomalebných slov...

Vyprávění samo o sobě je také milé. Tatínek zaveze dcerku k babičce. Lucinka na venkově prožije zasněžené Vánoce, se vším, co k nim a k zimním radovánkám patří, i všelijaká dobrodružství se svým kocourkem Dominikem. Po Vánocích se dozví, že se jí narodil bratříček, a rodiče se pro ni vrátí. 










Knihu doplňuje obrázkový slovníček – děti v něm mohou poznávat věci, které jsou typické pro městský Lucinčin byt, i venkovské stavení u babičky, které jsou vlastní dědečkovi nebo psovi Sultánovi. 







Kniha je doporučena dětem od pěti let. Ale to by byla škoda ji nepředčítat dříve! Své si v ní najdou i daleko mladší děti. 

Zimní knížku pro Lucinku najdete v knihovnách, a pokud budete mít velké štěstí, tak snad i v nějakém antikvariátu. Ale v prodeji je další Knížka pro Lucinku (ne zimní!) Mileny Lukešové a Jany Sigmundové (jde o nové vydání knihy ze 70. let, dříve známá jako letní). Věřím, že jméno Mileny Lukešové je zárukou, že bude také tak skvělá jako tato zimní verze...

Pěkný jarní den! :-)