To jsme tak jednou stáli v antikvariátu. Chlapeček v kočárku převracel leporelo a já jsem držela hromadu dětských knih – dost obitých a zdálo se, že i nevalné hodnoty. Úplně vespod ale čekalo překvapení.
Hromada putovala zpět na polici a v ruce mi zůstalo velké zachovalé leporelo Děti v zoo. Knížka vyšla v roce 1959 ilustrátorovi Richardu Bláhovi.
Pokud nepočítám popisky/cedule u jednotlivých zobrazených zvířat, je kniha bez textu. To ale není na závadu. Ilustrace jsou tak všeříkající, že textu není třeba. Zaujmou zejména svou zvláštní barevností, převažují pastelové tóny, a jako by na obrázcích ležela patina. Kniha byla vytištěna šestibarevným ofsetem, v době vydání stála 8 Kčs a byla určena pro děti v předškolním věku.
Za tento knižní poklad jsme zaplatili 80 Kč, doma jsme ho rozložili a „šli na výlet do zoologické zahrady“. Chlapeček si knížku oblíbil hned na první prohlížení a chtěl se dívat pořád znova. S pro něj dosud neznámi zvířaty se seznámil rychle a záhy začal správně ukazovat mandrila, lenochoda, pelikána či papouška žako. Už je to nějaká doba, co se nám Děti v zoo usídlily v knihovně, ale zatím neomrzely.
Naopak, dostaly ještě jeden rozměr. Leporelo postavíme na hranu a vodíme „na návštěvu do zoo“ panáčky – koupí si lístky a poznávají zvířata. Lva se trochu bojí, protože řve; slona krmí rohlíkem, i když ví, že by neměli; největší radost ale mají, když se hroši nebo lední medvědi zchladí v bazénu – radují se nejen panáčci, ale i náš malý objevitel.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí čtenáři blogu, děkujeme za vaše komentáře, tipy a postřehy.