O čtení: Kdy začít?

Kdy jste vaše dítě seznámili s knihou?

U nás doma jsme začali chlapečkovi „číst“ velmi brzy. Opravdu brzy, měl sotva pár týdnů, deset, dvanáct. Začali jsme s prohlížením jednoduchých a přehledných leporel. Velkou oblibu mělo toto dřevěné z obchodu s retro hračkami.

Díky materiálu se brzy naučil otáčet stránky sám.

Vypadá velmi prostě. Právě tato jednoduchost nám pomohla stále více podněcovat fantazii, vytvářet příběhy a přidávat informace, že nám dělalo radost opravdu velmi dlouho. 

V intenzitě čtení jsme se řídili reakcemi miminka. Zpočátku jsme si prohlíželi minuty. Jak rostl, čas strávený s knihou se navyšoval, podle toho, jak zvládal udržet pozornost a zájem.

Od jednoduchých obrázkových leporel jsme se postupně „pročetli“ k jednoduchým i náročnějším básním, povídkám a pohádkám. Zpočátku jsme některé texty zjednodušovali, vypouštěli a pasáže přeříkávali vlastními slovy. Pak jsme postupně přidávali originální text, až jsme třeba jednoho dne zjistili, že ten ani ne rok a půl starý čtenář vydrží u celé knihy! Onehdy mi manžel hlásil: „Přečetli jsme Elišku. Celou. V kuse.“ (pozn. kolážová kniha Jak se máš, Eliško? od Lucie Sunkové) Myslím, že taková pozornost a zájem je odměnou za vedení ke čtení od útlého věku.

Nikdy není pozdě začít s malými dětmi číst – stačí jen správně motivovat a mít v ruce knížku, která má co říct a dát. 

A tato chladná, tmavá zimní odpoledne a podvečery ke čtení přímo vybízejí. Zkuste navrhnout dětem, ať si vyberou své pohodlné čtecí místo, a pusťte se do toho. Budou vnímat nejen knihu, ale i váš zájem a blízkost – a blízkost toho nejbližšího spolu s krásnou knihou – to je nejen v tomto ročním období balzám na duši.